Leo Babauta of zenhabits: an author who gets freedom. Leo Babauta ze Zen Habits: spisovatel, který chápe svobodu. Uncopyright This entire blog, and all my ebooks, are uncopyrighted (since January 2008). That means I’ve put them in the public domain, and released my copyright on all these works. There is no need to email me for permission — use my content however you want! Email it, share it, reprint it with or without credit. Change it around, put in a bunch of swear words and attribute them to me. It’s OK. Attribution is appreciated but not required. I’d prefer people buy my ebooks, but if they want to share with friends, they have every right to do so. Uncopyright Tento blog, stejně jako všechny mé e-booky, jsou od ledna 2008 bez copyrightu. Uvolnil jsem je jako volné dílo. Nemusíte mi posílat e-mail a žádat mě o povolení - využívejte mé výtvory jak chcete! Posílejte je e-mailem, sdílejte je či je znovu vydejte, ať už s uvedením mého jména či bez toho. Měňte je, přidejte nějaká sprostá slova a připište je mně. Nevadí mi to. Budu rád, když mě uvedete jako autora, ale dělat to nemusíte. Mám radši, když si lidé mé e-booky kupují, ale když je chtějí sdílet se svými přáteli, mají na to rozhodně právo. Why I’m releasing copyright Proč se zbavuji copyrightu I’m not a big fan of copyright laws, especially as they’re being applied by corporations, used to crack down on the little guys so they can continue their large profits. Copyrights are often said to protect the artist, but in most cases the artist gets very little while the corporations make most of the money. In the 4+ years I’ve done this experiment, releasing copyright has not hurt me, the creator of the content, a single bit. I think, in most cases, the protectionism that is touted by “anti-piracy” campaigns and lawsuits and lobbying actually hurts the artist. Limiting distribution to protect profits isn’t a good thing. The lack of copyright, and blatant copying by other artists and even businesses, never hurt Leonardo da Vinci when it comes to images such as the Mona Lisa, the Last Supper, or the Vitruvian Man. It’s never hurt Shakespeare. I doubt that it’s ever really hurt any artist (although I might just be ignorant here). And while I’m certainly not da Vinci or Shakespeare, copyright hasn’t helped me, and uncopyright hasn’t hurt me. If someone feels like sharing my content on their blog, or in any other form for that matter, that’s a good thing for me. If someone wanted to share my ebook with 100 friends, I don’t see how that hurts me. My work is being spread to many more people than I could do myself. That’s something to celebrate, as I see it. And if someone wants to take my work and improve upon it, as artists have been doing for centuries, I think that’s a wonderful thing. If they can take my favorite posts and make something funny or inspiring or thought-provoking or even sad … I say more power to them. The creative community only benefits from derivations and inspirations. This isn’t a new concept, of course, and I’m freely ripping ideas off here. Which is kinda the point. Nejsem fanoušek zákonů o kopírovacím monopolu, a to hlavně když je používají společnosti za tím účelem, aby si došláply na nějaké chudáky a mohly tak dále vydělávat obrovské peníze. Často se říká, že copyright chrání umělce, ale ve většině případů autoři dostávají jen zlomek peněz a většinu shrábnou společnosti. Během těch více než čtyřech let, které zkouším tento experiment, mi zbavení se copyrightu jako autorovi ani trochu neuškodilo. Myslím, že ve většině případů protekcionismus, který je autorům podstrkován "protipirátskými" kampaněmi, žalobami a lobbismem, ve skutečnosti autorům škodí. Omezování distribuce kvůli ochraně zisků není dobrá věc. Absence copyrightu a neskrývané kopírování ostatními umělci a dokonce i obchodníky, nikdy nepoškodilo Leonarda da Vinciho, pokud se bavíme o obrazech jako je Mona Lisa, Poslední večeře a nebo Proporce lidské postavy (Vitruvius). Nikdy nepoškodilo Shakespeara. Pochybuji, že vůbec někdy nějakého umělce poškodilo (i když zrovna v tomto mohu být ignorantský). A přestože rozhodně nejsem da Vinci nebo Shakespeare, copyright mi nikdy nepomohl a uncopyright nikdy neublížil. Pokud má někdo chuť sdílet můj obsah na svůj blog a nebo jakoukoliv jinou věc se mnou spojenou, tak to beru jako dobrou věc. Pokud by někdo chtěl sdílet mou elektronickou knihu se 100 přáteli, nechápu, jak by mě to mohlo poškodit. Mé dílo se rozšíří mezi daleko větší okruh lidí, než kdybych jí šířil sám. A z mého pohledu je to důvod k radosti. A pokud někdo chce vzít mé dílo a vylepšit ho, jako to dělali umělci po staletí, tak je to úžasná věc. Pokud si chtějí vzít mé oblíbené příspěvky a udělat z nich něco legračního, inspirujícího nebo provokujícího, klidně i smutného ... tak říkám : Jděte do toho. Odvozování a inspirace je pro kreativní komunitu přínosem. Tohle není samozřejmě nový koncept, otevřeně tu vykrádám názory jiných. Což je tak trochu pointa. Counter arguments Protiargumenty There are a number of objects that will likely be brought up to this idea, and here are a few of my responses: 1. Google rank will go down. My understanding is that Google penalizes pages that have exact duplicates on other sites, when it comes to PageRank. But in 4+ years of uncopyright, I have had no loss in PageRank. Anyway, SEO isn’t important to me. 2. You’ll lose ebook revenues. If people buy my ebook and then distribute it to 20 people, and each of those distributes it to 20 more, and those to 20 more … I’ve lost $76,000 in ebook revenues. Perhaps. That’s if you agree with the assumption that all those people would have bought the ebook if it hadn’t been freely distributed. I don’t buy that. In this example, thousands of people are reading my work (and learning about Zen Habits) who wouldn’t have otherwise. That’s good for any content creator. Also: I’ve made more money since releasing copyright, by far, than when I had copyright. 3. Who knows what people will do with your work? Someone could take my work, turn it into a piece of crap, and put my name on it. They could translate it with all kinds of errors. They could … well, they could do just about anything. But that kind of thinking stems from a mind that wants to control content … while I am of the opinion that you can’t control it, and even if you can, it’s not a good thing. What if someone takes my work and turns it into something brilliant, and becomes the next James Joyce? Or more likely, what if they take the work and extend the concepts and make it even more useful, to even more people? Release control, and see what happens. People are wonderful, creative creatures. Let’s see what they can do. 4. What if someone publishes a book with all your content and makes a million dollars off it? I hope they at least give me credit. And my deepest desire is that they give some of that money to a good cause. 5. But … they’re stealing from you! You can’t steal what is given freely. I call this sharing, not piracy. Určitě se najde hodně námitek, které se budou týkat této myšlenky a tady jsou odpovědi na pár z nich: 1. Google sníží hodnocení vašich webových stránek. Z toho co vím Google penalizuje stránky, které mají přesné duplikáty na ostatních stránkách, když se budeme bavit o PageRanku (PageRank je algoritmus pro ohodnocení důležitosti webových stránek - pozn. překl.) Ale přes 4 roky bez copyrightu jsem v PageRanku neutrpěl žádnou ztrátu. Stejně, SEO (Search Engine Optimization – optimalizace internetových stránek pro internetové vyhledávače - pozn. překl.) pro mě není důležitá. 2. Přijdete o výdělky z prodeje elektronických knih. Pokud si lidé koupí moji elektronickou knihu a poté jí rozšíří mezi 20 lidí a každý z těch 20 lidí jí rozšíří mezi dalších 20 a těch 20 mezi dalších 20 ... tak přijdu o 76 000 dolarů, co se týče výdělků z prodeje elektronických knih. Možná. Ale jen za předpokladu, že by si tito lidé knihu opravdu koupili, kdyby nebyla volně šířena. A to vám nezbaštím. V tomto případě tisíce lidí čtou mé dílo (a učí se o Zvycích Zenu), kteří by si ho jinak nepřečetli. A to je dobře pro autora jakéhokoliv díla. Navíc jsem vydělal o dost více peněz, když jsem opustil copyright, než když jsem copyright měl. 3. Kdo ví, co lidé udělají s vaším dílem ? Někdo může vzít mé dílo a udělal z něj naprostý odpad a nalepit na to mé jméno. Mohou ho přeložit tak, že v něm budou všemožné chyby. Mohou ... dobře, mohou s ním dělat cokoliv. Ale ta myšlenka, pramenící z mysli někoho, kdo chce kontrolovat obsah děl ... když já zastávám názor, že obsah děl se kontrolovat nedá a pokud se kontrolovat dá, tak to není dobrá věc. Co když někdo použije mé dílo a vytvoří z něj něco geniálního a stane se dalším Jamesem Joycem ? A nebo, pravděpodobněji, co když vezmou mé dílo a rozšíří původní koncepty a tím ho obohatí pro ještě více lidí? Zbavte se kontroly a uvidíte, co se stane. Lidé jsou úžasná, kreativní stvoření. Nechme je ukázat, co umí. 4. Co když někdo vydá knihu s celým vaším obsahem a vydělá z ní miliony ? Pak doufám, že mi alespoň přičtou zásluhy. Upřímně bych si přál, aby mi dali nějaké z těch peněz. Mám pro to koneckonců dobrý důvod. 5. Ale ... oni vás okrádají! Nemůžete ukrást to, co je volně šířeno. Já to nazývám sdílením, ne pirátstvím. Okay, I guess there is one small tweak we could suggest: It's true that you can't steal what's freely given, but you also can't steal what you don't take away. Even if Leo didn't encourage sharing, making copies of his works (or anyone's) would not be stealing, because copying is not theft. Copying might be illegal, in some jurisdictions, but many things that are illegal are not stealing. None of which changes the truth of what Leo says above, of course. Dobře, myslím, že je tu ještě jedna maličkost, kterou můžeme navrhnout: Je pravda, že nemůžete ukrást to, co je volně šířeno, ale také nemůžete ukrást to, co si nemůžete odnést. I kdyby Leo nepodporoval šíření, vytváření kopií jeho děl (a nebo děl kohokoliv jiného) by nebylo krádeží, protože kopírování není krádež. Kopírování může být ilegální, podle určitých soudních pravomocí, ale spousta ilegálních věcí není krádeží. Nic z toho samozřejmě nemění skutečnost, kterou Leo zmiňuje výše.