1. Měly by být zpřísněny společné právní předpisy EU na ochranu dat. *
Osobní  data jsou  např. data o zdravotním stavu, genetické vzorky nebo  finanční údaje,  informace o obchodních transakcích nebo o provedených  telefonních  hovorech a navštívených webových stránkách. Tyto údaje  firmy používají  pro svůj business nebo je shromažďuje policie či tajné  služby.

Ano

2. V EU by se měla zavést minimální mzda navázaná na průměrný plat v jednotlivých státech EU. *
Minimální mzda je v  EU v průměru zhruba 40 % průměrné mzdy v dané zemi (nejméně 32 % v ČR,  nejvíce 50 % ve Slovinsku a Řecku). V některých zemích (např. Švédsko)  je minimální mzda stanovena spíše sektorově a ne celostátně.

Nevíme / nemáme jednotný názor

    
3. Evropský parlament by měl mít pravomoc iniciovat zákon bez nutnosti oslovení Evropské komise. *
Evropský  parlament,  na rozdíl od národního parlamentu, nemůže předkládat sám  nové zákony,  pouze je schvaluje. Dle zastánců posilování pravomocí  Evropský parlament  přispívá k posilování evropské demokracie a měl by  mít větší pravomoci.  Kritici se ale obávají, že národní parlamenty  ztratí část svých  pravomocí.

ANO

4. EU by měla vymezit striktnější cíle pro regulaci CO2. *
V EU jsou zavedeny  emisní povolenky pro energetické firmy, pomocí nichž se limitují emise  skleníkového plynu CO2 (oxidu uhličitého), což má zmírnit klimatické  problémy. Někteří je kritizují jako nedostatečné, kritici naopak  upozorňují, že takové regulace vedou ke zvýšení cen energií.

Nevíme / nemáme jednotný názor

5. Státy EU by měly mít zakázáno dotovat jadernou energetiku. *
Zastánci jaderné  energetiky poukazují na vysokou efektivitu při spalování paliva a na  velice nízké emise CO2 oproti jiné, např. uhelné či plynové energii.  Kritici upozorňují, že jaderná energie není finančně konkurenceschopná a  představuje bezpečnostní riziko.

NE

6. Mělo by být povoleno pěstovat geneticky upravené plodiny v celé EU. *
Zastánci pěstování  geneticky upravených plodin argumentují, že tyto plodiny zvyšují výnos a  jsou odolnější vůči škůdcům, není nutné je tolik chemicky ošetřovat.  Odpůrci se obávají zdravotních rizik, dopadu na životní prostředí a  závislosti na producentech takových plodin.

NE

7. Dovozní cla na zemědělské produkty z rozvojových zemí by měla být snížena. *
Zastánci dovozních  cel argumentují ochranou a podporou ekonomik členských států vůči  ostatním, aby nedošlo k zaplavení evropského trhu levnými zemědělskými  produkty z rozvojových zemí. Kritici upozorňují, že cla limitují rozvoj  zemí, jejichž důležitým obchodním artiklem jsou právě zemědělské  produkty, a také, že zdražují potraviny pro zákazníky v EU.

8. Předseda Evropské komise by měl být volen v přímých volbách občany EU. *
Přímá volba předsedy  komise by podle zastánců měla zvýšit úroveň demokracie v EU a zvýšit  zájem občanů o EU. Její kritici argumentují, že přímá volba nepřináší  žádné řešení současných problémů, ani nezvyšuje důvěryhodnost EU.

9. Měla by být zavedena minimální sazba pro daně z příjmů u firem v celé EU. *
Daně z příjmů je v EU  mezi 10 % a 35 %. Zastánci minimální sazby kritizují existenci daňových  rájů uvnitř EU (např. Kypr), kde mohou firmy platit daně namísto v  zemi, kde zisk reálně vytvořili. Odpůrci upozorňují na zdravou  soupeřivost mezi jednotlivými zeměmi.

10. Měla by se snížit finanční pomoc ekonomicky slabším regionům EU. *
Zhruba 1/3 rozpočtu  EU jde na regionální politiku. Hlavním cílem je podpora ekonomicky  slabších regionů v EU, mezi něž se řadí celá ČR mimo Prahu.

11. EU by měla zastavit přijímání dalších zemí. *
V současné době jsou oficiálními kandidáty na členství Černá Hora, Island, Makedonie, Srbsko a Turecko. 

13. EU by měla mít vlastní armádu. *
V současné době EU  nemá, krom výjimek jako bitevní skupiny, vlastní armádu. Podle zastánců  by existence společné armády zvýšilo postavení EU na mezinárodní scéně a  přispělo k řešení konfliktů. Podle kritiků by obrana měla zůstat pouze v  rukou členských států.


14. Evropský parlament by měl mít možnost odvolat jednotlivé evropské komisaře. *
Komisaři  jsou do své  funkce navrhováni členskými státy. Komise ("evropská  vláda") jako celek  je schválena Evropským parlamentem. Jediný způsob,  jakým může být celá  komise odvolána, je vyhlášení nedůvěry Evropským  parlamentem, s dvěma  třetinami hlasů jeho poslanců. Odvolat  jednotlivého komisaře parlament  nemůže.

15. Více oblastí zahraniční politiky by mělo být rozhodováno na úrovni EU. *
EU si dala možnost  provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, ale tato možnost  se využívá jen omezeně. Pro členské státy jsou cíle sice závazné, ale  evropské právo nemá žádné sankce za porušení.

16. EU by měla zvýšit prostředky na zahraniční pomoc. *
EU je největším  světovým poskytovatelem rozvojové pomoci. Podle zastánců rozvojová pomoc  pomáhá v cílových zemích a zabraňuje tak mj. populační explozi a  snižuje emigraci do bohatších zemí, např. zemí EU. Podle odpůrců  podstatná část je rozkradena vládními vrstvami a zločineckými  strukturami a nedostane se tak k těm, kterým je určena.

17. Měly by být zavedeny společné evropské dluhopisy pro země eurozóny. *
Pomocí společných  evropských dluhopisů (eurobondů) by investoři půjčovali finance eurozóně  jako celku. Eurobondy mají pomoci řešit dluhovou krizi snížením nákladů  úvěrů pro země jako Řecko nebo Portugalsko, což by pomohlo jim i celé  eurozóně. Kritici upozorňují na morální hazard, jednotlivé země by nesly  nižší riziko a mohly se chovat nezodpovědně.

19. Podmínky pro udělení azylu by měly být stejné ve všech členských státech EU. *
Podle zastánců by  sjednocení podmínek pro udělení azylu zamezilo "přelévání" lidí,  hledajících azyl, z jedné země EU do jiné. Odpůrci naopak argumentují,  že situace se liší v jednotlivých státech, proto by regulace udělování  azylu měla zůstat na národní úrovni.

20. EU by měla vybírat evropské daně, které by nahradily existující příspěvky členských států. *
V současné době  většina příjmů EU pochází z příspěvků jednotlivých zemí na základě výše  jejich hrubého národního produktu. Zavedením evropské daně by se zvýšila  nezávislost rozpočtu EU na členských zemích.

22. EU by se měla stát federací. *
Státní moc je ve  federaci rozložena mezi federální orgány a orgány členských zemí, což je  zajištěno ústavou. Federací jsou např. USA, Rusko, Brazílie nebo Indie.  Naopak ale arabské nebo latinsko-americké země jsou samostatné, i  přesto že se tam mluví jedním jazykem.

23. Složení Evropské komise by mělo odpovídat výsledkům eurovoleb. *
Státní moc je ve  federaci rozložena mezi federální orgány a orgány členských zemí, což je  zajištěno ústavou. Federací jsou např. USA, Rusko, Brazílie nebo Indie.  Naopak ale arabské nebo latinsko-americké země jsou samostatné, i  přesto že se tam mluví jedním jazykem.

24. Měla by být možnost vypsání celoevropského referenda na základě petice. *
Český občan může  vyvolat referendum na místní a krajské úrovni, nikoli na celostátní nebo  celoevropské. Podle zastánců by zavedení evropského referenda zvýšilo  možnost občanů rozhodovat, podle odpůrců by bylo nákladné a mohlo by  vést k přijímání populistických opatření.

25. Letní čas by měl být zrušen. *
Letní čas se používá,  neboť mnoho aktivit ve společnosti se řídí hodinami a nemění se v  průběhu roku (školy, zaměstnání), ač čas denního světla se mění. Původně  byl zaveden s cílem šetřit energii, ačkoli nyní je již tento efekt  minimální. Letní čas je zaváděn po celé Evropě, poprvé na světě v  Rakousku-Uhersku 1916.

28. Erasmus by měl být rozšířen i na střední školy. *
Program Erasmus  podporuje studenty vysokých škol, aby část studia proběhla v jiné zemi  EU. Náklady Erasmu z rozpočtu EU jsou nyní zhruba 2 miliardy eur ročně.

29. Sazby DPH by měly být sjednocené v celé EU. *
Výše daně z přidané  hodnoty je v pravomoci členských zemí a je různá v celé EU, základní  sazba od 15 do 27 %, např. u potravin potom mezi 0 a 27 %. Tyto rozdíly  některé obchodníky zvýhodňují a jiné znevýhodňují.

31. Smlouva o "Transatlantickém partnerství pro obchod a investice" (TTIP) mezi EU a USA by měla být schválena. *
Zastánci dohody  argumentují, že posílí ekonomiku EU. Kritici varují, že EU ani její  členské státy nebudou moci např. účinně regulovat těžbu břidlicového  plynu, pěstování geneticky upravených plodin nebo finanční sféru.

32. Měla by existovat speciální dálniční známka (nebo podobný systém) platná v celé EU. *
V současné době v 7  zemích EU existují dálniční známky a v dalších 10 se platí mýtné. Naopak  povinné ručení - ""zelená karta"" - platí po celé EU.

33. Prodej žárovek nad 60W by měl být opět povolen. *
Nařízení EU zakazuje  prodej žárovek nad 60W. Bylo zavedeno z důvodu omezení plýtvání energií.  Podobné platí např. i ve Švýcarsku, Rusku, Austrálii, Kanadě nebo  Brazílii. Oponenti argumentují, že alternativy k žárovce jsou dražší a  nehodí se na všechna použití.

34. Měla by se zvětšit policie EU. *
V současné době na  úrovni EU působí jen Europol s méně než 1000 zaměstnanců. Podle zastánců  by zvětšení této instituce zvýšilo bezpečnost, podle odpůrců by policie  měla zůstat v pravomoci členských států.

35. Dotování zemědělců z peněz EU by se mělo snížit. *
Více jak 1/3 rozpočtu  EU jde na podporu zemědělství, z největší části na přímé dotace  zemědělcům. Podle zastánců podpora zemědělství zvyšuje soběstačnost EU  oproti dovozu potravin ze zemí mimo EU a zvyšuje životní úroveň na  venkově. Podle odpůrců je příliš nákladná a zvyšuje ceny pro zákazníky.

38. Země EU by měly mít možnost omezit zaměstnávání občanů z jiných zemí EU. *
Volný pohyb  zaměstnanců (možnost být zaměstnán v jakékoliv zemi EU) je jednou ze  základních svobod v EU. Kritici argumentují např. zneužíváním sociálního  systému cílové země. Obhájci ukazují, že země, kde lidé z jiných zemí  pracují, na tom celkově ekonomicky vydělává.

39. ČR by měla přistoupit k tzv. Fiskálnímu paktu *
Tzv. Fiskální pakt  podepsaly všechny země EU mimo ČR a Velkou Británii. Pakt mj. určuje  omezení na schodek státních rozpočtů zemí EU (0.5 - 1 % z HDP).  Nedodržení může vést k finančním sankcím, ale jen pro země platící  eurem. Oponenti ukazují na podřízení státního rozpočtu Evropské komisi.  Obhájci říkají, že zamezí vládám nadměrně zadlužovat zemi.

40. EU by měla přestat určovat podrobné normy pro potraviny. *
V EU existují normy,  které mj. vyhrazují prodejní označení 'máslo' pro produkty obsahující  alespoň 80 % mléčného tuku, odtud povinnost stáhnout název 'pomazánkové  máslo', které obsahuje tuku výrazně méně. Podobně 'rum' musí obsahovat  alkohol z cukrové třtiny, čemuž tak není v případě 'tuzemského rumu'.

41. V České republice by se mělo zavést Euro do roku 2020. *
Eurem se platí v 18  zemích EU a několika dalších mimo EU. Ze sousedních zemí se Euro používá  v Německu, Rakousku, na Slovensku, ale v Polsku ne. Členské státy se  vstupem do EU zavázaly k přijetí Eura. Podle zastánců by přijetí Eura  bylo ekonomicky výhodné, podle odpůrců tomu tak není.