Why Is This Man Going to Prison for Copying Free Repair Software?
Proč jde tento muž do vězení za kopírování softwaru pro opravu zdarma?

In a little under three weeks, Eric Lundgren will report to a federal correctional institution in Sheridan, Oregon, and begin a 15-month-long prison sentence. Lundgren, a 33-year-old entrepreneur who has spent much of the last decade working to find ways to recycle electronics and reduce e-waste, has pleaded guilty to conspiracy to traffic in counterfeit goods and criminal copyright infringement, admitting that he worked with a broker, Bob Wolff, to duplicate and distribute 28,000 unauthorized Dell original equipment manufacturer (OEM) restore CDs — software that you can download for free from Dell’s website right now.
Za méně než tři týdny se Eric Lundgren bude hlásit ve federální nápravné instituci v Sheridanu v Oregonu a započne mu trest odnětí svobody ve výši 15 měsíců. Lundgren, 33letý podnikatel, který strávil většinu času z poslední dekády hledáním způsobů, jak recyklovat elektroniku a omezit elektronický odpad, se přiznal ke spiknutí za účelem obchodu s padělaným zbožím a porušováním autorských práv a k práci s makléřem Bobem Wolffem při kopírování a distribuci 28 000 neoprávněných kopií CD výrobců originálních zařízení Dell (OEM) — softwaru, který si můžete zdarma stáhnout z webových stránek společnosti Dell právě teď.
                  
Why 15 months in prison? The simple answer is that U.S. copyright is awful — and Lundgren made some dumb choices and is unlucky enough to be caught in its exceptionally sharp teeth. Thanks to lobbying first by the music industry and Hollywood in the later half of the 20th century, penalties are stiff for copyright infringement — of the 82 people found guilty of copyright and trademark infringement in 2016, about half served jail time, an obscene set of affairs in a country that already incarcerates far too many of its citizens. That federal prosecutors decided to make this a criminal rather than civil case is even more enraging.
Proč 15 měsíců vězení? Jednoduchá odpověď je, že zákon o copyrightu v USA je strašný — a Lundgren udělal nějaká hloupá rozhodnutí a má tu smůlu, že byl chycen ve výjimečně ostrých zubech tohoto zákona. Díky lobbování, nejprve hudebním průmyslem a Hollywoodem v druhé polovině 20. století, jsou sankce za porušení autorských práv rigidní — z 82 osob, které byly v roce 2016 obviněny z porušení autorských práv a ochranných známek, asi polovina šla do vězení; což je obscénní nastavení zákonů v zemi, která již uvěznila až příliš mnoho svých občanů. To, že se federální prokurátoři rozhodli z tohotu případu udělat kriminální a nikoli občanský případ, je ještě víc pobuřující.

But first: What the hell is a Dell OEM restore CD? Think of it as a Control-Alt-Delete for the entire Windows operating system. If you own a Dell and find that your machine is slammed with viruses, missing crucial files that Windows needs to run properly, or wheezing along under a burden of bloatware, the restore CD, provided by Dell free of charge either at the point of purchase or on its website, resets everything back to zero.
Ale nejprve: Co je sakra obnovovací CD? Berte to jako funkci Control-Alt-Delete pro celý operační systém Windows. Pokud vlastníte Dell a zjistíte, že vaše zařízení je napadeno viry, chybí důležité soubory, které musí systém Windows správně spouštět, nebo trpí pod tíhou bloatware, obnovovací disk CD, dodávaný společností Dell zdarma v místě nákupu nebo na jejich webových stránkách, resetuje vše zpět na nulu.
                                   
It’s important to note here that a Dell OEM restore CD won’t give you a free, fully-working copy of Windows on a machine that doesn’t have it already — the software has to be authenticated either with a product key or by checking in with Microsoft to ensure that the software was legit.
Je důležité si uvědomit, že obnovovací disk CD OEM společnosti Dell neposkytuje bezplatnou, plně funkční kopii systému Windows počítači, který ji ještě nemá — software musí být ověřen buď pomocí kódu Product Key nebo přihlášením přes Microsoft účet, aby bylo ověření, že je software legitimní.
                               
Lundgren, the U.S. government, and Microsoft can all agree on the facts. In 2011, Eric Lundgren was living in China, working with various brokers in the U.S., including Wolff, to source cheap generic parts to fix up electronics. Wolff approached with a request: Wolff would send Lundgren a Dell OEM restore CD, Lundgren would use a shop in China to create duplicates, and Wolff would sell these restore CDs to refurbishers. The duplication business in China that Lundgren used duplicated the CD exactly — including, crucially, reprinting the Dell and Microsoft logos on top of the discs. In 2012, the government intercepted a shipment of these duplicated CDs, determined them to be counterfeit, and approached Wolff. Wolff began to cooperate with the authorities, and made a controlled buy from Lundgren at the request of the U.S. government. Lundgren sold Wolff $3,400 worth of CDs. When the shipments arrived, the CDs were seized, Lundgren’s home in Florida was raided, and he and Wolff were indicted by a grand jury.
Lundgren, americká vláda i Microsoft se shodnou na faktech. V roce 2011 žil Eric Lundgren v Číně a pracoval s různými zprostředkovateli v USA, včetně Wolffa. Nakupoval od nich levné univerzální součástky k opravě elektroniky. Wolff přišel s návrhem: Wolff pošle Lundgrenovi  obnovovací disk CD od Dellu, Lundgren využije obchod v Číně k tvorbě duplikátů a Wolff prodá tyto obnovovací CD přeprodejcům. Duplikační obchod v Číně, které Lundgren využil, zkopíroval CD zcela přesně — včetně zásadní části, natištění loga Dellu a Microsoftu na disky. V roce 2012 vláda zachytila zásilku těchto duplicitních CD, označila je za padělaná a oslovila Wolffa. Wolff začal spolupracovat s úřady a na žádost americké vlády učinil kontrolovanou objednávku od Lundgrena. Lundgren prodal Wolffovi CD v hodnotě 3 400 dolarů. Když zásilky dorazily, byly CD zachyceny, Lundgrenův domov na Floridě prohledán a on a Wolff byli obviněni velkou porotou.
                                    
What Lundgren and the U.S. government and Microsoft very much do not agree on is why Lundgren agreed to make these CDs — and what, exactly, those duplicated Dell restore CDs were worth.
Na čem se Lundgren, vláda Spojených států amerických a Microsoft velice neshodnou, je proč Lundgren přistoupil na to vyrábět tato CD — a jakou přesně měly tyto duplikáty hodnotu.
              
Lundgren says his main motivation was to keep PCs out of landfills. He sees himself as a social entrepreneur, finding ways to start self-sustaining businesses that do good in the world. Lundgren says that while he now regrets that the CDs were duplicated with the Dell and Microsoft logos attached, he spoke with Cary Decuir, a fraud investigator at Dell, who told him “technically, you did us a favor” because Dell wouldn’t have to provide those thousands of restore CDs. And he believes (and had an expert witness testify) that the worth of the Dell restore CD is the same as the price as you’d pay to download the software: zero dollars.
Lundgren říká, že jeho hlavní motivací bylo udržet počítače mimo skládky. Vidí se jako sociální podnikatel, hledající cesty k sebeudržitelnému obchodování. Lundgren říká, že ačkoli teď lituje, že CD byly duplikovány s logy společností Dell a Microsoft, mluvil s Cary Decuirem, vyšetřovatelem podvodů při Dellu, a ten mu řekl: „technicky jste nám udělal laskavost“, protože Dell nemusel poskytnout ony tisícovky disků. A věří (a měl u soudu znalce, který mu to dosvědčil), že cena obnovovacích CD Dellu je stejná, jako cena, kterou byste zaplatili za stažení onoho software: nula dolarů.
                                 
The government and Microsoft feel differently. Prosecutors believe Lundgren and Wolff hoped to pass off their CDs as the real deal, thanks to the CDs being printed with Dell and Microsoft logos, and have emails from Wolff’s computer in which Lundgren writes, “[Y]ou should be able to sell these units to anyone whom [sic] is not trying to sell them back to Bill Gates.” The court eventually set the price of each of the 28,000 CDs seized at $25 per CD, or $700,000 in total of counterfeit goods.
Vláda a společnost Microsoft to cítí jinak. Státní zástupci věří, že Lundgren a Wolff vydávali svá CD jako originály, kvůli natisklým logům Dellu a Microsoftu, a mají e-maily z Wolffova počítače, v nichž Lundgren píše: „Měl bys být schopen prodat tyto disky každému, kdo [sic] se je nebude snažit prodat zpět Billu Gatesovi.“ Soud nakonec stanovil cenu každého z 28 000 zabavených CF na $25 za CD, nebo $700 000 celkem za padělané zboží.
                          
What may have doomed Lundgren is this: The argument Lundgren is making about OEM restore CDs is absolutely true for a consumer. If you own a Dell computer and want to restore it to its factory settings, for whatever reason, Dell will provide that CD for free. Microsoft will, too — you can download the ISO files. There is no dispute here.
Co mohlo způsobit Lundgrenovu zkázu je toto: Argument, který Lundgren používá ohledně disků, je plně pravdivý pro běžného uživatele. Pokud vlastníte počítač Dell a chcete ho, z libovolných důvodů, vrátit do továrního nastavení, Dell vám ono CD zdarma poskytne. To samé Microsoft — můžete si stáhnout ISO souboru. Není co řešit.
                  
But if you’re in the business of buying and selling used PCs in bulk, Microsoft takes a very different stance. It has a program called the Microsoft Registered Refurbisher Program (RRP). In order to resell a PC, Microsoft’s policy is that you need to provide both a certificate of authenticity and a restore CD (or an equivalent). But when, say, a local bank branch IT manager decides it’s time to cycle out an office’s computers and sells the castoffs to a PC refurbisher, the PCs will be wiped and that restore CD is almost never included. In those cases, it’s Microsoft’s policy that refurbishers pay a fee — about $25 at the low end — for a restore CD and a “clean license.” This is despite the computer having a license already built in — Microsoft says the fee covers the administration of the program, and also allows refurbished computers to be upgraded to Windows 10, and thus be worth more on the secondary market. The argument accepted by the court is simple: Wolff and Lundgren were attempting to sell CDs for cheaper than $25 and therefore were denying a sale to Microsoft. (The fact that there is no law requiring refurbishers to use the RRP, as openly admitted by Microsoft’s own expert witness, did not seem to carry weight with the judge.)
Ale pokud ve velkém obchodujete s použitými počítači, společnost Microsoft zaujímá velmi odlišný postoj. Má program nazvaný Microsoft Registered Refurbisher Program (RRP), tzv. registrovaných přeprodejců. Chcete-li počítač přeprodat, je zásadou společnosti Microsoft, že musíte předložit certifikát pravosti a obnovovací CD (nebo ekvivalentní variantu). Ale pokud se například IT manažer pobočky lokální banky rozhodne, že je načase vyřadit staré kancelářské počítače a prodá je přeprodejci, počítače budou vyčištěny a obnovovací CD není skoro nikdy zahrnuto. V takových případech je politika Microsoftu taková, že přeprodejci zaplatí poplatek — kolem 25 dolarů — za dané CD a „čistou licenci“. To se děje navzdory tomu, že počítač v sobě již má zabudovanou licenci — Microsoft tvrdí, že poplatek pokrývá správu programu a také umožňuje modernizaci přeprodávaných počítačů na systém Windows 10, a tím jim zvyššuje hodnotu na sekundárním trhu. Argument, který soud přijal, je jednoduchý: Wolff a Lundgren se pokoušeli prodávat disky za méně než 25 dolarů, a tudíž odpírali příjem Microsoftu. (Skutečnost, že neexistuje žádný zákon, který by vyžadoval, aby přeprodejci využívali RRP, jak otevřeně přiznal znalec Microsoftu, neměla o soudce příliš váhu.)   
                                 
Lundgren had already pleaded guilty, meaning the majority of his time in court was simply determining his sentence. Federal sentencing guidelines say that for conspiracy to traffic in counterfeit goods and criminal copyright infringement, you need to determine the retail value of the good. Lundgren’s 28,000 CDs were valued at $25 apiece, with a total value of $700,000. Lundgren could have faced between 37 to 46 months — the judge lowered that number to 15 months.
Lundgren se již přiznal k vině, což znamená, že většina jeho času u soudu šlo především o určení výše trestu. Pokyny pro federální odsouzení říkají, že pro spiknutí v oblasti obchodování s padělaným zbožím a protiprávním porušením autorských práv musíte určit maloobchodní hodnotu zboží. Lundgrenových 28 000 disků bylo oceněno na 25 dolarů za kus, tedy s celkovou hodnotou 700 000 dolarů. Lundgren čelil trestu mezi 37 až 46 měsíci - soudce snížil toto číslo na 15 měsíců.
                                    
Before heading to prison, Lundgren is waging a furious war in the press, retaining the services of high-powered firm Anderson Group PR, and landing sympathetic pieces in the Washington Post, TechCrunch, the Verge, Slate, and CNN. He claims the emails entered into evidence about producing CDs that would fool anyone except Bill Gates were doctored. He alleges that Wolff, needing to come up with more evidence to help himself avoid jail time, fabricated and edited incriminating emails. (The government did indeed lose Bob Wolff’s laptop and the mirror image of it, and an expert witness testified that the laptop and emails the government ended up using showed signs of being tampered with, but Lundgren’s motion to dismiss was denied.) He’s tweeted that “things are starting to make sense during my trial,” after his defense lawyer, Bruce Reinhart, replaced the judge who sentenced him to 15 months in prison. He claims that Assistant U.S. District Attorney Lothrop Morris told him, “Microsoft wants your head on a platter, and I’m gonna give it to them.” (Morris’s office declined to comment.)
Před nastoupení do výkonu trest Lundgren vede zuřivou válku v tisku, udržuje služby vysoce výkonné firmy Anderson Group PR a dodává články pro Washington Post, TechCrunch, Verge, Slate i CNN. Tvrdí, že e-mailové zprávy, v nichž měl mluvit o prodeji disků všem mimo Billa Gatese, byly zfalšovány. Obviňuje z toho Wolffa, který dle něj potřeboval přijít s dalšími důkazy, aby se mohl vyhnout vězení, a tak vyrobil a editoval inkriminující e-maily. (Vláda skutečně ztratila notebook Boba Wolffa a jeho zrcadlový obraz a znalec dosvědčil, že notebook a e-maily, které vláda v soudním řízení použila, vykazovali známky, že s nimi bylo manipulováno, ale Lundgrenův návrh na propuštění byl zamítnut.) Tweetoval: „Věci začínají dávat smysl během mého procesu“ poté, co jeho obhájce Bruce Reinhart nahradil soudce, který ho odsoudil na 15 měsíců vězení. Lundgren dále tvrdí, že asistent amerického okresního zástupce Lothrop Morris mu řekl: „Microsoft chce vaši hlavu na talíři a já jim ji dám.“ (Morrisova kancelář to odmítla komentovat.)
                  
Microsoft is hitting back itself. Frank X. Shaw, corporate vice-president of communications for Microsoft, took the unusual step of posting a response to stories about Lundgren’s case to Microsoft’s website, writing that Microsoft never brought this case against Lundgren, but that it was U.S. Customs that brought the case to prosecutors, and that while Lundgren may want to portray himself as an ecowarrior, “Mr. Lundgren set up a large counterfeit operation in China and intended to profit from his actions.” Shaw has even popped up in the comments section of TechCrunch, defending Microsoft.
Microsoft se nařčením brání. Frank X. Shaw, viceprezident pro komunikaci společnosti Microsoft, učinil neobvyklý krok, když vložil reakci na příběhy okolo Lundgrenova případu na webové stránky společnosti Microsoft a napsal, že společnost Microsoft nikdy nevytáhla na Lundgrena tento případ, ale že to byl americký celní úřad, a že ačkoli se může chtít Lundgren profilovat především jako bojovník za ekologii, tak: „Pan Lundgren vytvořil v Číně velkou falešnou operaci a chtěl ze svých aktivit profitovat.“ Shaw se dokonce objevil v sekci komentářů na TechCrunchi a bránil Microsoft.   
                                 
Over the phone, Microsoft’s Shaw sounds frustrated that the dominant narrative emerging around Lundgren is that of an e-waste pioneer being sent to prison by the federal government and a corporate monolith. Lundgren, Shaw repeats several times, pleaded guilty. “Yes, he’s sympathetic, and yes, he did have noble goals,” says Shaw. “It doesn’t obviate the fact that what he was doing was illegal.” Microsoft declined to say whether it believed Lundgren’s sentence was fair, except to note in its blog post that Lundgren’s 15-month sentence was well below federal sentencing guidelines.
V telefonu zní Shaw frustrován faktem, že se narativ veřejné diskuze točí primárně kolem Lundgrenova ekoaktivismu v nakládání s odpady, a že je posíláln do vězení vládou a korporátem. Lundgren, jak Shaw několikrát zopakuje, se přiznal k vině. „Ano, je sympatický a ano, měl šlechetné cíle,“ říká Shaw. „To nic nemění na to, že to, co dělal, je ilegální.“ Microsoft odmítl komentovat, zdali si myslí, že Lundgrenův rozsudek je přiměřený, mimo poznámku v jejich příspěvku na blogu, kde zmiňují, že Lundgrenův 15 měsíční trest je značně pod federálními standardy.
                                    
Talking to Lundgren on the phone and over email, I alternated between sympathy and exasperation as he told his story. He blames a technically illiterate judge, an indifferent defense team, those emails he claims Bob Wolff doctored, and an overly aggressive prosecutor spurred on by Microsoft. He casts himself as a somewhat naïve idealist, led astray and eventually betrayed by Wolff while attempting to fight the good fight against e-waste. He says he checked with a close family friend who was a lawyer before embarking on his restore-CD duplication efforts — but didn’t retain an actual attorney. Lundgren seems like a good guy who made some truly boneheaded decisions.
Při rozhovoru s Lundgrenem po telefonu a e-mailem jsem osciloval mezi sympatiemi a vyčerpáním, jak vyprávěl svůj příběh. Obviňuje technicky negramotného soudce, nezaujatý obranný tým, ty e-maily, které tvrdí, že Bob Wolff zfalšoval, a agresivního státního zástupce, podněcovaného společností Microsoft. On sám sebe vidí jako poněkud naivního idealistu, svedeného na zcestí a posléza zrazeného Wolffem, při pokusu bojovat proti elektronickému odpadu. Dle jeho slov si ověřil u blízkého rodinného přítele, který je také právníkem, je-li kopírování obnovovacích CD v pořádku, ale nekonzultoval to se skutečným právním zástupcem. Lundgren působí dojmem dobrého člověka, který však učinil opravdu hloupá rozhodnutí.
                  
There’s no arguing that Lundgren has been an innovator in reducing e-waste. IT Asset Partners, the company he ran until he was forced to step away to pursue his legal battle, is a major player in recycling electronics, recycling 43 million pounds of e-waste in 2017. He built a car made mainly from recycled parts that goes farther on a single charge than a Tesla, and was midway to doing the same with a semi-truck. He spent time in Ghana trying to help local businesses better handle electronic-waste recycling in Agbogbloshie, where children run through toxic chemicals and melt the plastic off of electrical wiring to get at the metal underneath. His case for reducing electronic waste is persuasive and passionate. “We use things and take them and throw them away,” he says. “This buy-and-trash society is so wasteful, and it hurts us from top to bottom. If you treat your things like that, then you treat the people around you like that, you treat the environment like that.” He says he’s working with attorneys to mount an appeal to the Supreme Court, though he acknowledges that the chances of the Court hearing his case are vanishingly slim, and he will serve his prison sentence regardless.
Je bez debaty, že Lundgren byl skutečně inovátorem v oblasti redukce elektronického odpadu. Společnost IT Asset Partners, kterou provozoval, dokud nebyl nucen odcestovat, aby mohl pokračovat v právním boji, je významným hráčem v oblasti recyklace elektroniky a jen v roce 2017 recyklovala 19,5 milionu kilogramů elektronického odpadu. Postavil auto vyrobené převážně z recyklovaných částí, které ujede na jedno nabití větší vzdálenost než Tesla, a pracoval na tomtéž u tzv. semi-trucku. Strávil nějaký čas v Ghaně, kde pomáhál místním podnikům lépe zvládnout recyklaci elektronického odpadu v Agbogbloshie, kde děti procházejí toxickými chemikáliemi a taví plasty z elektrických vodičů, aby se dostaly ke kovu pod ním. Jeho touha snížit elektronický odpad je přesvědčivá a vášnivá. „Používáme věci, bereme je a odhazujeme je,“ říká. „Tato společnost „koupit-vyhodit“ je tak nehospodárná a plýtvající a ubližuje nám to odshora dolů. Pokud s těmi věcmi zacházíš takhle, chováš se tak i k lidem a prostředí kolem sebe.“ Říká, že spolupracuje s advokáty na odvolání k Nejvyššímu soudu, i když uznává, že šance, aby se Soud jeho případem zabýval, je mizivá a odsedí si svůj trest bez ohledu na to.
                                                      
And it seems clear that Lundgren’s restore CDs could have saved a few PCs from the landfill. “The lowest price you can get [through the RRP] is $25,” says Adam Sanderson, owner of Computer Overhauls in New York City, who says he sells many computers for just $125. “That can be enough to determine whether the computer is going to be refurbished or thrown away.”
A zdá se být jasné, že Lundgrenovy obnovovací CD mohly zachránit několik počítačů ze skládky. „Nejnižší cena, kterou můžete získat (prostřednictvím RRP), je 25 dolarů,“ říká Adam Sanderson, majitel generální opravny počítačů v New Yorku, který říká, že prodává mnoho počítačů za pouhých 125 dolarů. „To může stačit k tomu, aby se určilo, zda bude počítač přeprodán, nebo vyhozen.“
                  
If Microsoft is sincerely committed to extending the life span of PCs running its software and reducing e-waste, it could lower the fees in the RRP for those who don’t want to upgrade to a newer operating system. Microsoft moved 8 million PCs through its RRP last year, and brought in more than $22 billion in profits. Lowering its licensing from $25 to $5 would cost it $160 million, less than one percent of its earnings.
Pokud je Microsoft upřímně odhodlán prodloužit životnost počítačů, které fungují na jejich software a snižovat elektronický odpad, mohl by snížit poplatky v RRP pro ty, kteří nechtějí upgradovat na novější operační systém. Společnost Microsoft v loňském roce přesunula 8 milionů počítačů prostřednictvím svého programu RRP, se ziskem více než 22 miliard dolarů. Snížením ceny licencí z 25 dolarů na 5 dolarů by stálo 160 milionů dolarů, tedy méně než jedno procento z jeho příjmů.
                  
What makes this particularly frustrating is that Microsoft has made some decisions that have absolutely helped keep PCs in circulation and out of landfills longer. Take, for instance, its decision to make sure that Windows 10 could run on older PCs, an unalloyed good. “I think Windows 10 being able to run on older PCs may be one of the best things Microsoft has ever done for the environment ever,” says Kyle Wiens of repair and recycle group iFixit.
Co činí případ obzvlášť frustrujícím, je, že společnost Microsoft již přijala některá rozhodnutí, která pomohla udržet počítače v oběhu a déle mimo skládky. Vezměte si například jejich rozhodnutí zajistit, aby systém Windows 10 mohl běžet na starších počítačích, což je ryzí dobro. „Myslím, že zajištění, aby systém Windows 10 byl schopen fungovat i na starších počítačích, je jednou z nejlepších věcí, které Microsoft kdy podnikl pro životní prostředí,“ komentuje Kyle Wiens z opravářské a recyklátorské skupiny iFixit.
                  
But what’s at play in Lundgren’s case is more than just the extent to which hardware and software manufacturers are adequately supporting recycling efforts. It’s also about who owns your computer, and which parts of it. Our stuff and software used to be pretty separate and distinct things. Now, at least half of the things I carry in my bag every day have software, and I don’t exactly own it — I just have the hardware and the license to use it. The last time copyright laws got any sort of major update was over 20 years ago, when the Digital Millennium Copyright Act passed, and the biggest technological worry was people breaking encryption on DVDs.
V Lundgrenově případu je ale ve hře více, než jen to, do jaké míry výrobci hardwaru a softwaru adekvátně podporují úsilí o recyklaci. Je to také o tom, kdo vlastní váš počítač a jaké jeho části. Naše věci a software bývaly oddělené a odlišné věci. V dnešní době má však nejméně polovina věcí, které nosím v tašce každý den, nějaký software a já ho tak úplně nevlastním — mám pouze hardware a licenci k jeho použití. Poslední větší aktualizace se zákony o copyrightu dočkaly před více jak 20 lety, kdy prošel zákon o ochraně autorských práv digitálního milénia, a největší technologická obava byla, že budou lidé porušovat šifrování na discích DVD.
                  
No one in 1998 was considering a world where a refrigerator or sous-vide machine has a EULA or proprietary software. Our technology has rapidly advanced, and our copyright laws — originally designed to protect and promote artistic and technological innovation, but now used more often to quash it — has stagnated. Meanwhile, large monopolies have even bigger war chests to guard their turf, and anti-consumer laws are on the rise.
Nikdo v roce 1998 neuvažoval o světě, ve kterém má lednička nebo stroj na přípravu potravin ve vákuu EULA nebo proprietární software. Naše technologie se rychle vyvinuly a naše zákony o autorských právech — původně navržené k ochraně a podpoře umělců a technologické inovace, jsou ale nyní  častěji používané k jejich potlačení — stagnují. Mezitím si velké monopoly pořídily ještě větší válečné truhly na ochranu svého trávníku a zákony proti spotřebitelům jsou na vzestupu.
                 
Eric Lundgren’s story is sad, but ultimately an edge case; not many of us will find ourselves in the electronics markets of Shenzhen contemplating whether to duplicate tens of thousands of copies of unauthorized software. But that a guy will soon be sitting in a jail cell for making duplicates of software that you can legally download for free should worry us all because it shows just how little both the courts and consumers understand where the lines are actually drawn.
Příběh Erica Lundgrena je smutný, ale ve výsledku okrajový případ; ne moc z nás se ocitne na trzích s elektronikou v Shenzhenu a v situaci, kdy budeme zvažovat, zda vyrobit desítky tisíc kopií neoprávněného softwaru. Ale že bude člověk sedět ve vězení za to, že vyráběl kopie softwaru, který si můžete legálně stáhnout zdarma, by nás všechny mělo znepokojovat, protože to dokazuje, jak málo soudy i spotřebitelé rozumí, kde jsou vlastně nakresleny hranice.