Je dobojováno, první jihlavské referendum je neplatné

Souběžně s letošními krajskými volbami 7. a 8. října se v Jihlavě konalo vůbec první referendum, které spoluiniciovala členka Pirátů Michaela Vodová. Referendum se skládalo ze tří otázek týkajících se postavení spalovny a třídění odpadu. Zúčastnilo se ho  ale pouze 25 % oprávněných voličů (9 622 lidí), takže je neplatné. Dvě třetiny účastníků (6 500 hlasů) však řekly jasné ano lepšímu třídění a vystavění spalovny odmítly. 

Nízká účast je částečně výsledkem protikampaně ze strany vedení města. Magistrát zastrašoval lidi, kteří omylem podepsali návrh referenda vícekrát, vysokými pokutami, očerňoval iniciátory referenda a snažil se konání referenda odvrátit kasačními stížnostmi i žalobou u ústavního soudu. Někteří voliči dokonce dosvědčili, že přímo členové volebních komisí je nabádali, aby do vedlejší místnosti, kde se hlasovalo o referendu, vůbec nechodili. Naštěstí se však zdá, že spalovna se v Jihlavě přesto nepostaví a že se město vydá cestou překladiště a využije volnou kapacitu ve spalovně Brno. 

Níže zveřejňujeme prohlášení Vladimíra Havlíčka, člena přípravného výboru pro konání referenda. 

Vážení spoluobčané, je poctivé v krátkosti zrekapitulovat naše společné tříleté úsilí o konání prvního referenda v Jihlavě s cílem vzbudit v občanech aktivní zájem o dění ve městě, k němuž bezesporu patří problematika odpadů. Zároveň chci velmi poděkovat všem těm z vás, kteří naši snahu podpořili a kteří se referenda zúčastnili.

Impuls k mému angažování se v dané věci byl velmi prozaický. Jednak skokové zdražení poplatků za odpady o 40 % a zejména velká angažovanost představitelů města ve věci výstavby obří spalovny odpadů (dále jen „ZEVO“) na území Jihlavy. Město chtělo realizací tohoto projektu nahradit 11 plynových kotelen teplem ze ZEVO, kde je ovšem majoritním vlastníkem rakouská firma. A to i za cenu, že by se Jihlava stala smetištěm nejen celé Vysočiny. 

Otázky referenda byly velmi kritizované zejména ze strany města. Jejich logika spočívala v předpokládaném zavedení účinného motivačního systému, který by ve výsledku vedl k podstatnému snížení podílu dále nevyužitelného odpadu a konci úvah o výstavbě ZEVO. Nezávadnost otázek potvrdily i soudy.

A byl to nakonec právě soud, který po bezprecedentním odmítnutí vyhlášení referenda jihlavským zastupitelstvem paralelně s obecními volbami v roce 2014,  konání referenda nařídil. Referenda se bohužel zúčastnilo z požadovaných 35 % pouze 25 % voličů. Radnice se do ignorace referenda občany strefovala, ale viditelný nezájem Jihlavanů o dění v jejich městě se bohužel projevuje dlouhodobě – odrazil se i v  nízké účasti jak v obecních, tak v krajských volbách. 

Radnice může slavit své vítězství. Neplatné referendum je i výsledkem snah jak jejího politického vedení, tak i bezohledného „servisu“ některých úředníků sloužícího k dehonestaci iniciátorů referenda a odrazení občanů od účasti. Na tuto činnost, aktivně zaštítěnou tajemníkem  Dohnalem, jsem poukázal formou stížnosti ministerstvu vnitra.

Politické vedení radnice si ale do budoucna musí uvědomit, že jsou tady občané, se kterými je třeba jasně a bez farizejství vést dialog o problémech města. Úředníci by měli dbát na etický kodex svého chování. Pokud jde o samotný problém, kterým je výstavba ZEVO na území Jihlavy, troufám si říci, že i ten odezněl, protože protagonistům jeho výstavby šlo pouze a jenom o takové zařízení, které by svojí kapacitou bylo schopno vytápět spolu spravovanou topnou soustavu v Jihlavě. 

Věřím, že i přes neplatnost referenda bude město usilovat o zajištění co největšího podílu tříděného odpadu zejména pak vhodnou stimulací těch, co chtějí třídit. Tedy nejen snížením poplatků rodinám návštěvníků sběrných dvorů o dalších 5 Kč na osobu, ale i těm, jejichž mobilita končí u nejbližších sběrných nádob. To vše ve výsledku do budoucnosti sníží náklady na případný odvoz odpadu do ZEVO.