reformu financování zvýšení spoluúčasti občana za své zdraví financování výdajů zdravotnictví přerozdělování zdrojů v systému zdravotnictví platební mechanismy změny v oblasti struktury a institucionálního uspořádání transformace nemocnic optimalizace sítě poskytovatelů zdravotnické péče úloha zdravotních pojišťoven informační infrasktrukturu e-health a informatizace zdravotnictví centrální veřejné zakázky snižování informační asymetrie mezi spotřebitelem a systémem zpřístupňování výsledků léčby regulaci systémové změny optimalizace lůžkového fondu optimalizace počtu PL a AS apod. ---- Odpovězeno --- Dobrý den, zasílám slíbené odpovědi. Doufám, že i když možná nejsou v určitých částech příliš konkrétní, že je z nich jasný směr jakým se chceme vydat a jaký je záměr. První část tvoří vyjádření našeho dočasného garanta přes zdravotnictví pana Aleše Šatánka viz. www.pirati.cz/lide/ales_satanek . S jeho vyjádřením se v podstatě shoduji + na konci dodávam některá svá "upřesnění". ------------------- MUDr. Ing. Aleš Šatánek, CSc.: ----------------- Dobrý den, posílám premisy, ze kterých vycházejí názory týkající se zdravotní politiky. Někdy nejde o nějaké optimum, nýbrž o kompromis, někdy i volbu menšího ze dvou zel, pokud vycházíme ze současné situace. Premisy jsou: Máme výtečný zdravotní systém. Zjednodušeně řečeno, máme velmi mnoho muziky za hodně málo peněz - komparativně s jinými zeměmi. Proto by se základní koncepce fungování neměla měnit, pouze upravovat systém tak, aby se odstranily některé poruchy či nedostatky. Jakkoliv nejsem sympatizant minulého režimu, je třeba vidět, že některé prvky organizace zdravotnictví byly dobré a jejich zrušení nepřineslo výhody, spíše naopak. Konkrétně - dnes v západním Německu objevují systém východoněmeckých poliklinik a začínají je kopírovat. Španělské manažerské školy přicházejí s převratným konceptem - rozdělením nemocnic na 1. 2. a 3. typ. Je nutné zachovat dostupnost zdravotní péče a současně není možné mít špičkově vybavenou fakultní nemocnici v každém okrese. Takže první věc je zreorganizovat strukturu zdravotnických zařízení tak, aby vše co je možné se léčilo co nejblíže pacientovi a současně kdykoliv potřebuje specializovanou či superspecializovanou péči, tak se zajistí jeho přesun do příslušného zařízení. Ta je třeba optimálně dimenzovat - např. kapacita Leksellova gama nože pokryje téměř celou republiku. Čili je to dost odborná práce najít optimum z pohledu pokrytí a současně optimálně z hlediska nákladů podle jednotlivých oborů. Do toho působí vlivy nátlakových skupin a snaha privatizovat lukrativní obory, nebo jen jejich výnosné dílčí části. Co se týká ekonomiky, je absolutně nezbytné zachovat všeobecné zdravotní pojištění a financování přes zdravotní pojišťovny. Hrozí zde komercializace, komerční pojišťovny pak minimalizují rizika tím, že vyhazují nemocné a berou pouze zdravé klienty. Při prvním onemocnění jim pak vypoví nebo omezí pojistku. Výsledkem je to, že občané platí pojištění, ale snadno se jim stane, že úhrada je omezena, nebo když potřebují nákladnou péči, pak by si ji museli hradit, na což ve většině případů nemají. Pak zůstávají staří a nemocní, které nikdo nepojistí a o které se musí postarat stát, což platí daňový poplatník. Takto to funguje v USA, kde se ve zdravotnictví utápí 20% HDP a přesto je tam cca 50 mil nepojištěných. Takže navrhujeme ponechat strukturu několika zdravotních pojišťoven (nikoliv jednu, jak to v jednu dobu chtěla soc. dem.), které si do určité míry konkurují a hlavně zajišťují, aby u jedné, pokud by zůstala jediná, nedošlo k excesům - hrazení nebo nehrazení péče, mnohomilionové zbytečné výdaje, rozbujelá byrokracie, ještě větší korupce, atd... Současně je nutné zachovat určitou spoluúčast pacienta jako regulativ, aby se zabránilo zneužívání zdravotní péče pro sociální účely (sociální hospitalizace). Zvýšení poplatků z 60 Kč na 100 nepřineslo výrazné zlepšení hospodaření nemocnic, zato tyto poplatky citelněji nesli sociálně slabší občané. V oblasti personální jsou nutná dvě opatření - nastavit mzdy tak, aby krátkodobě lékaři neutíkali a dlouhodobě studenti vůbec medicínu studovali (srovnejte délku studia a platy lékaře a právníka) a dále znovu napravit proces postgraduálního studia, tzv. atestace. Zrušili jsme to, co fungovalo a přejali jsme americký vzor, výsledkem je to, že mladí lékaři pracují za otrockých podmínek, a proto pochopitelně od medicíny utíkají nebo ji vůbec nechtějí studovat. Informační infrastruktura - elektronizace dokumentace a přenosy dat v rámci zdravotnického zařízení fungují docela dobře. Mimo rámec zdravotnického zařízení je nutné postavit bariéru, aby se informace nedostávaly ven. Veškeré tzv. registry, které se vytvářely na centrální úrovni slouží pouze k tomu, aby se vynaložily peníze, z nichž je možné získávat provize (korupce) a k tomu, aby se zúčastněné i další subjekty (zejména soukromé) dostaly k cenným datům, jež by mohly zneužívat, ale které tyto centrální úřady k ničemu nepotřebují. Sliby o anonymizaci jsou pochopitelně zcela plané a ani v USA, kde je všechno na prodej, se data ze zdravotnických zařízení nedostávají ven. Obdobně je to s e-preskripcí - nepožadují ji ani lékaři, ani pacienti, pouze obchodníci s daty a nenažraná státní správa, konkrétně SÚKL. Centrální zakázky - jsou i nejsou vhodné. Záleží na míře korupce. Já osobně se domnívám, že zakázky by se měly udělovat na úrovni okresů, případně krajů, protože riziko zneužití je v ČR příliš vysoké. Nakonec vidíme, co se dělo na MPSV, registr vozidel, pražský magistrát atd... Na druhé straně má význam provádět centralizaci služeb alespoň na úrovni kraje nebo jeho části. Příkladem je Pardubický kraj - je tam 5 nemocnic, každá renovuje jak o závod,(co krajské peníze stačí krmit zakázkami z nichž odtékají ...), ačkoliv by přirozená logika velela sloučit Chrudimskou s Pardubickou (jsou 10 Km od sebe) a pro ty čtyři - 2 v západní a 2 ve východní části kraje mít společné logistické centrum (zásobování léky, prádelnu, výrobnu jídel, atd. - celý hospodářský provoz). Jinak jsem samozřejmě pro zveřejňování výsledků léčby (žebříčky kvality) a veškeré zakázky za veřejné peníze a kdo tuto zakázku dostal. Samostatnou kapitolou je preskripce léků a nastavování cen léčiv. Tady jde o stovky miliard, a když jde o ně, tak intervenuje i velvyslanec USA, abychom z toho krajíce sebrali víc našim občanům a méně krátili zisky jejich firem. Jak vidíte, problém řízení zdravotnictví je dost složitý. Řadu věcí nelze ponechat volné ruce trhu - to bychom dopadli jako v té Americe. Současně největším problémem je korupce na nejvyšší úrovni. Předražené zakázky na rentgeny apod. nejsou doménou jednotlivců jako Rath, nýbrž… musím říct, že se povídá, že… byly donedávna způsobem financování politických stran. Teprve pod touto úrovní je úroveň manažerská. Je třeba říct, že některá zařízení jsou řízena skutečně kvalifikovanými manažery. Na druhé straně jsou i nemocnice, kde v čele stojí vzděláním socialistický lampasák, praxí vedoucí drůbežárny a dispečer pozemních vozidel na okresním letišti, zato vzorný člen strany vládnoucí v tom kraji. Hospodaření tomu pak odpovídá. Jiný příklad je nemocnice v Novém Jičíně. Tu si přál získat monopolní hráč na Moravě, nikoliv ovšem celou, nýbrž pouze tzv. privatizovat činnost (=melouchaření) a ponechat starost o financování údržby a rekonstrukce budov na státu, resp. kraji. Proto najatý manažer (něco jako Elop v Nokii) přivedl nemocnici do hluboké ztráty, z níž nebylo jiného východiska, než ji "pronajmout" onomu monopolistovi. Takže, abych to shrnul, primum non nocere, čili první je neškodit, takže nebourat to, co funguje, a měnit pouze to, o čem víme, že se nevymkne z rukou a nepřinese víc škod než užitku. Chápu, že to co jsem napsal, není text do učebnice managementu, ale je to real life management. Proto také je program formulován tak obecně, jak to jen jde s tím, že pokud by se strana dostala k možnosti se na řízení rezortu podílet, bude zapotřebí především řešit konkrétní situaci a odstranit ty problémy, které jsou v daném momentě nejzávažnější. Pak teprve má smysl provádět optimalizaci a jemné dolaďování počtu PL a dalších. ------------------- Václav Málek: ----------------- K tomu co napsal pan Šatánek dodám jen to, že například u předávání zdravotní dokumentace probíhá uvnitř strany stále diskuse o "koloběhu" zdravotních dokumentací mezi lékaři a pacienty... ( existují metody kterou jsou matematicky na 100% bezpečné ). Ve finále se však musí rozhodovat podle toho aby všichni byli spokojeni a ne aby se něco "ze shora" přikazovalo například všem lékařům nebo nemocnicím. Ještě nakonec podotknu, že spousta věcí končí u toho jaké je financování nemocnic a to jak na úrovni jednotlivých nemocnic, tak i celkově celého resortu. Je proto potřeba realizovat před nějakými kroky i další části našeho programu (například transparence). Se zdravotnictvím souvisí i další body v programu. Například: http://www.pirati.cz/program/transparence (souvisí s financemi státních nemocnic) http://www.pirati.cz/program/soukromi (souvisí se zacházením s daty pacientů) http://www.pirati.cz/program/svoboda_informaci (souvisí se zveřejňováním léčby, vedlejších účinků, výzkumů atd...) ...a další body, které jste si ale předpokládám už přečetla. Bohužel lepší a konkrétnější odpovědi vám v tuto chvíli asi nenabídnu. Doufám, že to takto stačí. Nakonec vás pozvu na naše fórum (konrétní vlákno): https://forum.pirati.cz/zdravotnictvi-f549/pracovni-vlakno-k-programu-zdravotnictvi-t14922.html kde můžete dále diskutovat o zdravotnictví a případně vyjádřit připomínky k našemu programu. Diskutují tam jak členové strany, tak příznivci i veřejnost. S pozdravem Václav Málek